Nová dopravní značka Zimní výbava a povinné zimní pneumatiky

zimní výbava Na Ministerstvu dopravy čeká na podpis ministra nová vyhláška, která by měla do života motoristů vnést novou povinnost. Týká se zimní výbavy a nejvíce pneumatik (zveřejněno 12.2.2008). Tam kde bude umístěna nová dopravní značka „Zimní výbava“ (č. C 15a), budou v období od 1. listopadu do 30. dubna muset mít řidiči bez ohledu na aktuální počasí nebo stav vozovky zimní pneumatiky. Vyhláška dále stanovuje další podmínky pro jednotlivé podkategorie vozidel. Osobní a užitková vozidel s celkovou hmotností do 3500 kg musejí mít hloubku dezénu nejméně 4 mm na všech kolech. Vozidla s hmotností nad 3500 kg mají předepsanou hloubku dezénu nejméně 6 mm na všech hnacích kolech.

Aby to nebylo tak jednoduché, stanovuje vyhláška možnost umístit pod značkou dodatkovou tabulku s uvedením požadované hloubky dezénu či odlišnou úpravou doby platnosti. Vzhledem k letošní mírné zimě se kraje k rozmisťování značek uchýlí pravděpodobně až před podzimním zahájením platnosti této povinnosti. O umístění značky na dálnicích, rychlostních komunikacích a silnicích první třídy rozhoduje Ředitelství silnic a dálnic a kraj může pouze navrhovat.

Podle mluvčího MD ČR se nepočítá s trvalým umístěním značky „Zimní výbava“ na české dálnice, ale v případě nepřízně počasí bude značka použita na světelných tabulích. Těch by v tomto roce mělo být opět více. Za porušení tohoto nařízení může být odebrán jeden bod a udělena pokuta v řádu tisíců korun.

Zimní pneu - Pro vyšší bezpečnost

pneumatika Podle statistik hrozí v zimním období šestkrát vyšší riziko nehody. To je dost rozumný důvod k tomu, abychom nepoužívali letní, ale zimní pneumatiky. Dnes už jen jako jediný možný argument proti zimním pneumatikám bývají uváděny vyšší náklady.

Ale ani tento argument příliš neobstojí. Když používáme zimní pneumatiky, neopotřebováváme letní. Investice tak stoupnou jen přezouváním pneumatik (průměrná cena přezutí je 650 Kč) nebo nákupem dalších disků kol. Při průměrné ceně disku 1100 Kč je tato jednorázová investice nepodstatná. V průměru je adekvátní třem plným nádržím benzinu či nafty!

Zimní pneumatiku lze použít i v létě

Porovnáme-li délku brzdné dráhy na sněhu nebo podchlazené vozovce u automobilů s letními a zimními pneumatikami, dojdeme ke značným rozdílům. Příčinou je především odlišné složení a tvrdost směsi. Běhoun letní pneumatiky totiž při teplotě klesající pod +7 °C velmi rychle tvrdne a ztrácí i za normálních okolností dostatečný kontakt s vozovkou. Zimní pneumatika je naopak vytvořena z měkčí směsi, a může si tak zachovat přilnavost k vozovce i za teplot hluboko pod bodem mrazu. Zimní pneumatiky můžete bez obav používat i v létě. Do +40 °C si stále zachovávají optimální vlastnosti, ale rychleji se opotřebovávají. Proto pokud klesne hloubka dezénu pod 4 mm, doporučuje se dojezdit zimní pneumatiku v létě. U takto ojetých zimních pneumatik už podstatně klesá schopnost jejich záběru na sněhu a ledu i schopnost odvádět vodu. Brzdná dráha na sněhu se u čtyřmilimetrového dezénu prodlužuje až o 40 %! sníh

Rozdíl v brzdné dráze je značný!

Přesvědčivým argumentem pro zimní pneumatiky bývají různá měření jejich vlastností na sněhu. Jedno z nich jsme uskutečnili loni v zimě, když jsme porovnávali pneumatiky Barum Polaris 2 s letními plášti stejné značky. Při opakovaných zkouškách na zasněžené silnici zastavila Škoda Fabia s novými zimními pneumatikami z rychlosti 80 km/h na 60 metrech, zatímco s novými letními pneumatikami až o 20 metrů dál. Při rychlosti 50 km/h byla brzdná dráha 35 metrů, s letními pneumatikami pak 45 metrů. Na ledu vozidlo z rychlosti 50 km/h zastavilo se zimními pneumatikami na 83 metrech, s letními pak na 105 metrech.

Zimní pneumatika je plná kompromisů

Pneumatiky nejsou všechny stejné a mezi jednotlivými značkami a typy jsou samozřejmě rozdíly v kvalitě a jízdních vlastnostech. Obecně ale v zimě platí, že jakákoli zimní pneumatika s dostatečným dezénem je lepší, než letní pneumatika věhlasného světového výrobce.

S ohledem na bezpečnost musí zimní pneumatika splňovat řadu kritérií: dobrou adhezi (přilnavost k vozovce), odolnost vůči aquaplaningu (schopnost udržet kontakt s vozovkou i na vrstvě vody), vysoký kilometrový výkon (co nejmenší opotřebení pneu v běžném provozu), malý valivý odpor a nízkou hlučnost. Z toho, jak si vede v těchto různých a často si odporujících kritériích, se pak odvíjí délka brzdné dráhy, jízdní vlastnosti, směrová stabilita a spotřeba paliva. V těchto vlastnostech se zimní pneumatiky liší, protože uvedené parametry se v mnohém vylučují.

Například vyšší adhezi můžeme dosáhnout měkčí směsí běhounu, ten se ale rychleji opotřebovává a snižuje tak kilometrový výkon pneumatiky. Proto je potřeba dosáhnout kompromisu, který je z velké části výsledkem dlouhodobého výzkumu, testování a použití nejmodernějších technologií jednotlivých výrobců. Určující je především struktura dezénu a složení směsi, která se skládá ze 30 důležitých komponentů.

Jak moc záleží na značce?

Na trhu jsou tři druhy pneumatik. Ty, které produkují značkoví výrobci všeobecně známých věhlasných značek (např. Continental, Michelin, Dunlop), kteří mají možnost investovat nemalé částky do výzkumu a testování a dosahují tak logicky nejlepších užitných vlastností. Dalším druhem jsou tzv. sekundární pneumatiky vyráběné společnostmi, které jsou ve vlastnictví uvedených značkových výrobců (např. Barum Continental), případně jsou to produkty autonomních značek. Tyto pneumatiky se pak pohybují v nižších cenových kategoriích a oproti značkovým produktům se snaží nabídnout co nejlepší poměr ceny a výkonu.

Do poslední kategorie spadají výrobky méně známých společností nebo výrobců protektorů snažících se nabídnout co nejzajímavější cenu. Ta je často vykoupena kvalitou pneumatik. Je ale důležité si uvědomit, že i takové levné zimní pneumatiky mají své opodstatnění a v zimních podmínkách jsou lepší než špičkové letní pneumatiky.

sníh Jak kvalitní pneumatiky řidič potřebuje, závisí na konkrétním automobilu, stylu jízdy či zkušenostech. Asi nejvíc v tomto směru platí slogan jednoho z předních výrobců pneumatik - "Síla neznamená nic bez možnosti ji ovládat".

Pneumatiky nejsou jen na špinavou práci

Dosud se na pneumatiku nazíralo jako na prvek, který odvádí "špinavou" práci. Tedy zprostředkovává přenos síly mezi automobilem a vozovkou. Teprve éra elektroniky posunula pneumatiku na mnohem vyšší místo v hierarchii komponentů automobilu. Pneumatika získala novou, významnou funkci "zprostředkovatele informací". Moderní elektronika dnes dokáže změřit a kvantifikovat síly, které působí na pneumatiku. Takto získané informace se odesílají různým elektronickým systémům, jako protiblokovací systém ABS, protiprokluzový systém TCS nebo stabilizační systém ESP. Ty, jak známo, pracují tím dokonaleji, čím lepší jsou vstupní data. Pneumatika se tak plně integruje do elektronických systémů podvozku

Hloubka dezénu 1,6 mm je nebezpečná!

Také vývoj pneumatik a nových směsí pro běhouny se v poslední době díky využití počítačů značně urychlil. Sebelepší pneumatika ale odvádí svou práci jen do doby, než klesne opotřebení pod únosnou mez. Naše předpisy ukládají minimální hloubku dezénu pneumatik 1,6 mm. Ve skutečnosti je to ovšem již hodnota pro bezpečnou jízdu zcela nedostatečná. Za deště při tak malé hloubce dezénu klesá bezpečná rychlost až o polovinu. Největší hrozbou pro řidiče je aquaplaning, který závisí na celé řadě okolností. Rozhodující je především rychlost, hmotnost automobilu, konstrukce a stav pneumatik - především tvar a hloubka dezénových drážek, šířka pneumatiky a v neposlední řadě množství vody na vozovce. Čím širší bude pneumatika a čím nižší bude hmotnost automobilu, tím dříve ztratí drážky dezénu schopnost odvádět vodu. Mezi pneumatiku a vozovku se dostává vrstva vody, což vede k náhlé ztrátě adheze. Automobil se stává neovladatelným. Aquaplaning může pozorný řidič předvídat. Varovat by ho mělo prokluzování hnaných kol, a to především při zrychlování nebo při jízdě v kopci. To ovšem platí pouze v případě, že vozovka je rovná. V nečekaných nerovnostech se vytvářejí kaluže a řidič ztrácí nad automobilem kontrolu většinou okamžitě a naprosto nečekaně.

Minimální bezpečná hloubka dezénu je 3 mm

V rámci intenzivních zkoušek dospěl anglický automotoklub k zajímavým výsledkům (test prováděla nezávislá agentura ASSIS). Zcela nová pneumatika Dunlop Sport 2000 v rozměru 195/60 R15 s automobilem střední třídy dospěla k aquaplaningu při rychlosti 175 km/h. Výška vodního sloupce nad vozovkou dosahovala kolem 4 mm, což odpovídá hodně silnému dešti. Při testu s pneumatikou, u níž byla hloubka dezénu o 2 mm nižší, se automobil stal neovladatelný již při rychlosti 98 km/h. Mluvíme přitom pouze o letních pneumatikách. Zimní pneumatiky ztrácejí výrazné brzdné a záběrové vlastnosti, jakmile hloubka dezénu klesne pod 4 mm.

Indikace opotřebení jsou přínosem

Nedostatečná hloubka dezénu jednoznačně patří mezi nejnebezpečnější a často podceňované vady. Výrobci se proto snaží vyjít spotřebiteli v tomto směru co nejvíc vstříc a na pneumatikách používají nejrůznější indikátory opotřebení. Podle míry ojetí dezénu se na pneumatice objevují nejrůznější barvy nebo dokonce konkrétní hodnoty hloubky zbytkového dezénu. Například finský výrobce pneumatik Nokian vyvinul elektronický čip, který je součástí pneumatiky a dokáže prostřednictvím bezdrátového krátkovlnného systému Bluetooth zasílat informace o zbytkové hloubce dezénu, teplotě a tlaku pneumatiky přímo na mobilní telefon řidiče.

ADRESA:
Masarykova 475, Domažlice
Bezděkovské předměstí

KONTAKT:
Osobní vozy: 
telefon: +420 379 720 586
Nákladní vozy: 
telefon: +420 379 720 586
STK: 
telefon: +420 379 768 242
Emise: 
telefon: +420 379 768 252

Autoservis Domažlice
mapa Domažlice - autoservis

STK Chrastavice
mapa Chrastavice - STK